Proč někteří lidé vypadají mladší nebo starší, než jsou?

      MALÁ TAJEMSTVÍ ŽIVOTA MONIKY CHOMOVÉ:  Určitě jste se setkali s lidmi, kteří nevypadají na svůj věk- buď působí mladším, nebo naopak starším dojmem. Dnešní kultura je tak trochu pomýlená a popírá krásu ve všech jejich obdobích, je to jako bychom obdivovali květ jabloně, ale nad jablkem se ošklíbali, jako bychom radostně vzdychali nad plody ořešáku, dokud jsou zelené na stromě, ale už ty „kostnaté skořápky s něčím pokrouceným uvnitř” si ošklivili.

       Během života jsem viděla tisíce lidí a slyšela jejich životní příběhy. Viděla jsem vyhlazené obličeje tibetských mnichů a mnišek, ale taky během roku o deset let zestárlý obličej rozvedené matky nemocného dítěte upoutaného na lůžko. Nebo člověk, kterého jsem neviděla pět let a málem jsem ho nepoznala, jak omládl. A opět se začaly vynořovat otázky: „Čím to je způsobené? Proč někdo vypadá mladší a jiný starší, než má napsáno v občance?” Možná si pamatujete z předchozího povídání poznání první – tělo nelže. Naše nervová soustava je zhruba rozdělená na dvě části, kterým říkáme sympatikus a parasympatikus. Obě části se vyvinuly tak, aby nás jako bytost ochránily a každá používá svůj způsob. Velmi zjednodušeně lze říct, že sympatická nervová část aktivuje naše tělo pro boj, útěk nebo aktivní obranu. Parasympatická část se pak postará o regeneraci a opravu poškozených částí po přestálém „boji nebo útěku”. A najednou se začíná vynořovat odpověď všude kolem. Každé zvíře dostatečně odpočívá, když je zraněné nebo nemocné, zaleze a má aktivovaný parasympatikus – léčí se. Mniši a mnišky neprožívají stres a napětí, nemají přeaktivován sympatikus, takže se nachází v takovém stavu mysli, který umožňuje regeneraci. V přírodě vše podléhá přirozeným rytmům aktivity a odpočinku. I naše tělo má různé cykly, ve kterých jsou jednotlivé orgánové soustavy střídavě v aktivní či útlumové regenerační fázi. Jen my, Evropané máme dojem, že můžeme tyto zákonitosti překračovat a být neustále aktivní! Důsledkem jsou stavy vyčerpanosti, deprese, nebo naopak agrese, ať už vnitřní nebo vnější způsobí, že dochází k oddělenému vnímání sebe sama od svého fyzického já. Jako bychom chtěli řídit auto tak, že budeme zvenčí držet volant a nesmíme nikdy zastavit. Takže dnešní poznání je v tom, že pokud budeme střídavě odpočívat a být aktivní, dáme našemu tělu možnost regenerovat a napravit poškozené buňky. Pamatujte, že každá buňka nese v sobě informace nasbírané po dlouhá tisíciletí a umí si se spoustou problémů poradit. Můžeme fyzicky vypadat dobře, pokud dáme tělu a duši to, co potřebuje – čas pro klidný odpočinek. A opět velmi jednoduše – ti, kteří pracují fyzicky, mají odpočívat v klidu, ti, jejichž prací je psychické zatížení, mají naopak odpočívat při fyzické aktivitě, která ovšem nesmí být stresující. Buďte v harmonii se svými rytmy, budete mladší než podle kalendáře.

Monika CHOMOVÁ, www.nebicko.net