Ze Šumavy přestanou mizet louky. Naopak, jejich rozloha se zvětší. Volné plochy, kde před založením národního parku byly loukami, zarůstaly v posledních letech náletovými dřevinami. Mizeli z nich taky někteří živočichové a rostliny a zemědělci přicházejí o pastviny. S tím je ale od letošního podzimu konec. Správa Národního parku Šumava začíná letos louky znovu obnovovat. Začala na jaře, na podzim s obnovou pokračuje. Začnou na nich hospodařit soukromí zemědělci, budou zde chovat dobytek.
„Druhotné bezlesí, které bylo na Šumavě vytvořeno lidskou činností, je typickou kulturní a krajinnou dominantou Národního parku Šumava. Zaujímá přibližně 10 tisíc hektarů, což je asi 15 procent z celkové rozlohy národního parku. Nicméně plocha hospodářsky využívaného bezlesí na území Národního parku Šumava je jenom 4,5 tisíce hektarů. Rok od roku se tato plocha zmenšuje. Tato plocha zarůstá náletovými dřevinami. Tento trend chceme na vytipovaných místech zastavit,” popisuje ředitel Správy Národního parku Šumava Jiří Mánek.
Tím, že bezlesí za posledních 20 let z krajiny postupně mizelo se podle slov Jiřího Mánka krajina postupně měnila a přestávála plnit všechny své historické, ale i přírodovědné a krajinné funkce.
„V současné době se péče o bezlesí stává absolutní prioritou správy Národního parku Šumava. Nebudeme se dál nečinně dívat, jak Šumava postupně zarůstá, to je v rozporu z důvody, pro které byl národní park vyhlášený,” uvádí Mánek.
Mezi soukromé zemědělce, kteří využívají šumavské louky, patří Milan Rychecký. Na Knížecích Pláních chová skotský náhorní skot – highlandy
Ve spolupráci se zemědělci, jako je například Václav Bílek z Hartmanic, má v plánu zvětšit plochu luk, na kterých se bude hospodařit, až o 1 000 hektarů.
Soukromý zemědělec Václav Bílek hospodaří na území velkém tisíc hektarů. Zvládl by i více a mohl udržovat pro národní park více ploch pro bezlesí. V tom mu ale bránilo dřívější vedení NP a systém ochrany přírody, který chtěl nechat většinu Šumavy divočině.
„Dnes mám k využití už jen něco přes 700 hektarů. Velikost pozemků se pořád zmenšovalo a zmenšovalo. Konec tomu udělal až příchod nového vedení,” uvádí Václav Bílek.
Dřeviny na bezlesních lokalitách mají svoji významnou ekologickou funkci, při nadměrném zarůstání lučních porostů se však jejich pozitivní efekt vytrácí. Obnovou luk se také zvětší pestrost krajiny, ale i skladby rostlin a živočichů, kteří na tomto území žijí „Šumavskou krajinu tvoří mozaika porostů v různých fázích zarůstání od otevřených lučních ploch až po lesy. Aby se tato mozaika udržela, je potřebné čas od času porosty na bezlesí vrátit do počátečních stádií zarůstání a vybrané nálety dřevin zredukovat,” vysvětluje Jiří Mánek.
Výběr luk, kde se náletové dřeviny odstraňovaly, nebyl žádnou náhodou. Odborníci z Národního parku Šumava mají za sebou přes jaro a léto systematickou a mravenčí práci. „Museli projít zhruba 1 500 hektarů bezlesních ploch a pečlivě zde označili všechny náletové dřeviny, které teď bude třeba pokácet,” uvádí Pavel Pechoušek, mluvčí Správy parku. „Cílem redukce náletů není mít pozemky bez stromů. Ke každému zásahu je připravený podrobný a odborně zpracovaný plán. Významným pozitivem je, že jsme našli shodu na řešení napříč spektrem odborníků ze Správy parku a místními zemědělci,” uzavírá Pavel Pechoušek.
(jr)
foto: Pavel Pechoušek
