Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Porovnání posledních čtyř zim na Plechém


    Meteostanice Plechý v nadmořské výšce 1344 m n.m. měří teplotu vzduchu a výšku sněhu již čtvrtou zimu. Lze tak již porovnat, jaká byla meteorologická zima 2017/2018 z hlediska průměrných teplot, či dnů s teplotou pod bodem mrazu. Na podrobnější porovnání zatím ale chybí delší pozorovací řada.

     

    Co se týče průměrné teploty, ta dosáhla na Plechém za právě skončenou klimatologickou zimu hodnoty -5,0°C. Stala se tak i přes velmi teplý leden nejstudenější zimou za poslední čtyři roky. Nejstudenějším měsícem zimy se stal únor (-8,9°C) naopak nejteplejší byl leden (-1,9°C).  

     

     

     

                 
      průměrná měsíční teplota  
        2014/2015 2015/2016 2016/2017 2017/2018  
      prosinec -3,2 2,1 -1,3 -4,1  
      leden -3,8 -3,9 -6,6 -1,9  
      únor -3,9 -2,1 -1,1 -8,9  
      průměr -3,6 -1,3 -3,0 -5,0  
                 

     

    Dalším parametrem, který lze z hlediska teplot hodnotit, je počet dnů s mrazem, tedy dnů, kdy teplota klesne pod nulu. V právě skončené zimě bylo takových dnů 87, tedy nemrzlo pouze v 3 dnech. Je to nejvyšší počet mrazových dní za dobu měření. Mrzlo jak celý prosinec, tak celý únor, pouze v lednu se vyskytly tři dny s kladnou minimální teplotou.

                 
      mrazové dny  
        2014/2015 2015/2016 2016/2017 2017/2018  
      prosinec 28 12 26 31  
      leden 30 28 31 28  
      únor 28 26 24 28  
      celkem 86 66 81 87  
                 

     

    Ledových dnů, tedy dnů s celodenním mrazem, kdy maximum nepřekročí hodnotu -0,1°C bylo v klimatologické zimě 2017/2018 statisticky 65. Nejvíce jich bylo v únoru, kdy ledový den nebyl pouze 16. února, maximum v tento den dosáhlo hodnoty 0,0°C. Nejméně lednových dní bylo v lednu a to jen 15. Za poslední čtyři zimy bylo ledových dnů opět nejvíce v právě skončené zimě, celodenní mráz tak nebyl jen v 25 dnech z 90. Nejméně ledových dnů bylo naměřeno v zimě 2015/2016 a to jen 35. Pro úplnost dodejme, že více ledových dnů za rok zaznamenají horské hřebeny než horská údolí. U mrazových dnů je tomu často naopak.

                 
      ledové dny  
        2014/2015 2015/2016 2016/2017 2017/2018  
      prosinec 18 1 10 23  
      leden 21 21 23 15  
      únor 16 13 11 27  
      celkem 55 35 44 65  
                 

     

    V další tabulce se na chvílí zastavíme u sněhové pokrývky. Ta se na Plechém měří pomocí ultrazvukového čidla. Přesnost měření se několikrát za zimu na této stanici kontroluje ručním přeměřováním sněhové pokrývky. Klimatologická zima trvá 90 dnů, v přestupném roce (2015/2016) o den více. Z tabulky tedy vyplývá, že uplynulá zima zaznamenala maximální počet dnů se sněhovou pokrývkou, stejně jako zimy 2014/2015 a také 2016/2017. 

                 
      počet dní se sněhovou pokrývkou  
        2014/2015 2015/2016 2016/2017 2017/2018  
      prosinec 31 26 31 31  
      leden 31 31 31 31  
      únor 28 29 28 28  
      celkem 90 86 90 90  
                 

     

    U sněhové pokrývky lze hodnotit i výšku sněhu. Tento parametr ale zařazujeme spíše pro zajímavost, protože maximální výška sněhu není obvykle v hřebenových partiích zaznamenána v období klimatologické zimy, ale většinou až na přelomu března a dubna. Nejvyšší sněhová pokrývka byla změřena v klimatologické zimě 2017/2018 v měsíci lednu a to 205 cm. Z tabulky vyplývá, že každý měsíc byl co se týče maximální výšky sněhu rekordní a to velmi výrazně. Po několika letech byla zima co se týče sněhové pokrývky v hřebenových partiích průměrná. 

                 
      maximální výška sněhové pokrývky  
        2014/2015 2015/2016 2016/2017 2017/2018  
      prosinec 44 27 41 141  
      leden 84 109 112 205  
      únor 84 128 98 190  
      průměr 71 88 84 179  
                 

     

    Na závěr se vrátíme ještě jednou k teplotám a to k minimálním a maximálním. Hřebenové partie hor nejsou v tomto ohledu u minimálních teplot závislé na zmenšené oblačnosti či na bezvětří, jak je tomu například u mrazových kotlin. Hlavním kritériem je příliv studeného vzduchu ve výšce, pro meteorology sledovaná hladina 850 hPa (tedy přibližně nadmořská výška 1500 m). Nejchladnější období zimy přišlo až v poslední únorové dekádě, kdy se teplota na Plechém dostala pod -20°C a to hned ve třech po sobě jdoucích dnech.

                 
      měsíční teplotní minimum  
        2014/2015 2015/2016 2016/2017 2017/2018  
      prosinec -16,4 -6,6 -11,9 -15,0  
      leden -9,2 -16,9 -22,4 -12,3  
      únor -14,2 -9,9 -9,7 -20,8  
      průměr -13,3 -11,1 -14,7 -16,0   
                 

     

    Maximální denní teploty v zimním období v hřebenových partiích jen velmi sporadicky dosahují hodnot kolem 10°C. I v přílivu teplého vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry se maxima pohybují pod touto hranicí. Za jasných nocí teploty v přílivu teplého vzduchu neklesají často pod nulu, ale v přízemní vrstvě, tedy v 5 cm nad zemí je vzduch prochlazený a není výjimkou že například při teplotě vzduchu ve 2 metrech nad zemí je přízemní teplota i -10°C. Nedochází tak k odtávání sněhu. Přízemní vrstva si drží teplotu pod nulou především v období zimního slunovratu, kdy je slunce nejníže nad obzorem a sluneční paprsky se odráží od sněhové pokrývky. Za celou klimatologickou zimu bylo teplotní maximum 6,3°C naměřené 26. ledna. Naopak únor s měsíčním teplotním maximem 0,0°C  se stane rekorním za poslední 4 zimy. 

                 
      měsíční teplotní maximum  
        2014/2015 2015/2016 2016/2017 2017/2018  
      prosinec 7,7 10,0 8,3 5,7  
      leden 6,9 7,1 6,0 6,3  
      únor 9,2 6,7 10,5 0,0  
      průměr 7,9 7,9 8,3 4,0  
                 

     

    Zima 2017/2018 se tak dle výše uvedených statistik stala nejchladnější a zároveň i "nejsněžnější". Nepokazil to ani extrémně teplý leden a suchý únor.

     

     

    (ir)

    Sdílet