Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Děti na Plzeňsku a kapesné


    csas

     

     

     

     

    Kolik školáků v Plzeňském kraji dostává od rodičů kapesné? Jak vysoké? A jak s ním nakládají?

     

     

    • Dávají dětem více peněz mladší, nebo starší rodiče? A vysokoškoláci, nebo ti se základním vzděláním?
    • Mají děti volnost v utrácení? Kolik z nich své nákupy doma tají?
    • V kterých krajích ČR jsou rodiče v otázce peněz nepřísnější?
    • Učí se děti doma, jak hospodařit, nebo rodiče spoléhají na školy?
    • Jak si děti z Plzeňského kraje vedou v těchto otázkách ve srovnání s ostatními vrstevníky v zemi? A co si myslí o finanční situaci svých rodičů?

     

     

    Zkušenosti ze světa ukazují, že za finančními problémy v dospělosti nestojí mnohdy ani tak nedostatek peněz, jako spíše nedostatek znalostí o hospodaření. Jak jsou na tom čeští školáci proto zjišťoval rozsáhlý průzkum, který na reprezentativním vzorku 8-15 letých žáků základních škol realizovala Česká spořitelna ve spolupráci s agenturou DataCollect.

     

     

    deti penize

    Peněz máme dost, chybí ale informace, jak s nimi hospodařit, shodují se školáci z Plzeňska v průzkumu

     

    Pravidelné kapesné mají jen 3 z 10 školáků na Plzeňsku, čtvrtina jej vůbec nedostává. Rodiče se snaží vést děti k finanční gramotnosti, přesto většina z nich očekává pomoc od škol. S výukou finanční gramotnosti se však během povinné docházky setkalo 16 % dětí. Ukázal to průzkum, který realizovala Česká spořitelna. Zkušenosti ze světa přitom ukazují, že peněžní problémy v dospělosti způsobuje spíše nedostatek znalostí než málo peněz.

     

    Jen 31 % dětí na Plzeňsku dostává pravidelné kapesné. Ukázal to průzkum, který realizovala Česká spořitelna ve spolupráci s agenturou DataCollect na reprezentativním vzorku 8-15 letých žáků základních škol. Na prvním stupni dostávají děti průměrně 250 korun, na druhém pak 420 korun měsíčně. Většinu utratí za sladkosti, limonády nebo občerstvení ve fastfoodech. Mnozí šetří, nejčastěji na mobil, počítač nebo videohru. 24 % dětí nedostává kapesné vůbec. Vše, co potřebují, jim rodiče kupují sami.

     

    Odborníci se nicméně shodují, že kapesné děti potřebují. „Je to klíčový nástroj, který děti učí finanční gramotnosti. Jen tím, že mají nějaké vlastní peníze, se mohou naučit s nimi správně hospodařit,“ vysvětluje David Hubáček, šéf finančního vzdělávání v České spořitelně. Z průzkumu vyplynulo, že naprostá většina rodičů si uvědomuje, že odpovědnost za finanční vzdělávání dětí leží na nich. Zároveň ale většina rodičů přiznala, že očekává v tomto směru pomoc i od školy.

     

    Děti chtějí, učitelé nestíhají

     

    „V České republice máme posledních 17 let standardy finanční gramotnosti, které vycházejí z Národní strategie pro finanční vzdělávání. Četlo je však jen 10 % učitelů,“ upozorňuje David Hubáček s tím, že celá čtvrtina učitelů ani netuší, že takový vzdělávací program existuje. Pedagogové, kteří finanční gramotnost učí, čerpají informace hlavně ze života, popřípadě na internetu.

     

    Alespoň nějaký program zaměřený na výuku finanční gramotnosti absolvovalo ve škole 16 % dětí v regionu. Zájem však školáci mají. 7 z 10 dětí by se rádo ve škole učilo, jak s penězi hospodařit. Mezi žáky, kteří již nějaký vzdělávací program zaměřený na peníze absolvovali, je to ještě více.

     

    „Studie přitom potvrzují, že finanční vzdělávání dětí je velice důležité. Problémy s dluhy v dospělosti jsou totiž častěji způsobeny nedostatkem finančního porozumění než nedostatkem peněz,“ doplňuje David Hubáček.

     

    Výrazně lépe se ve světě peněz také orientují školáci, kteří mají dětské konto. „Mezinárodní statistiky ukazují, že žáci, kteří mají bankovní účet, prokazují o mnoho vyšší znalosti finanční gramotnosti než ti bez účtu,“ upozorňuje expert s tím, že v Česku má účet přibližně 43 % školáků. V Plzeňském kraji je to 51 %. Naprostá většina lidí na Plzeňsku (76 %) ale dává dětem kapesné v hotovosti. „Celé kapesné dostává na účet 7 % dětí, 17 % pak alespoň část kapesného,“ dodává David Hubáček.

     

     

    Výsledky průzkumu:

     

    Výše kapesného

     

    • Čím starší rodiče, tím vyšší kapesné
    • Čím vzdělanější rodiče, tím nižší kapesné
    • Nejmenší kapesné dostávají děti v Královéhradeckém a Libereckém kraji. Nejvyšší na Vysočině a ve středních Čechách
    • 45 % dětí je přesvědčeno, že dostává od rodičů tak akorát peněz. Každé desáté na Karlovarsku tvrdí, že by mu stačilo i méně.

     

    Volnost v nakládání s pěnezi

    • Třetina dětí nemá volnost v nakládání s penězi a musí před většinou nákupů žádat rodiče o svolení. Kontrolu si udržují hlavně mladší rodiče.
    • Větší volnost mají děti na Vysočině (jen 20 % je „pod kontrolou“), na Liberecku musí o svolení žádat skoro každé druhé
    • Každé dvanácté dítě na Zlínsku často nakupuje potají, protože rodičům by se to nelíbilo.

     

    Orientace ve světě peněz

    • Program zaměřený na finanční gramotnost absolvovalo jen každé 17. dítě z Pardubicka nebo Královéhradecka. V Praze a na Karlovarsku jím prošlo každé páté, v jižních Čechách dokonce každý čtvrtý školák.
    • Účet v bance má 43 % školáků v zemi. V Praze je to však jen 32 %, na Karlovarsku 63 %

     

    Na co děti šetří

    • Naprostá většina dětí si spoří na mobil
    • 15 % dětí, jež mají rodiče vysokoškoláky, si šetří na notebook.
    • V domácnostech lidí bez maturity si stejný počet šetří na videohry a 10 % i na výlet či zážitek.
    • Na Plzeňsku šetří na videohru 17 % dětí, na Karlovarsku nikdo, děti zde chtějí hlavně příslušenství k elektronice (13 %)
    • Na Liberecku vedou videohry a oblečení (obojí po 14 %)
    • 10 % dětí na Královéhradecku šetří na knihu
    • Na Zlínsku se ve velkém spoří na elektroniku (mobil 25 %, počítač 12 % a videohra 11 %)
    • 8 % dětí na Pardubicku si šetří na kolo

     

     

    Co si myslí o rodičích

    • Rodičům děti věří. 48 % školáků si myslí, že jejich rodiče umí hospodařit zhruba stejně jako ostatní.
    • Bezmála polovina je přesvědčena, že jsou na tom rodiče se správou peněz lépe než ostatní.
    • Naprostou důvěru ve své rodiče mají v tomto ohledu školáci na Olomoucku a Karlovarsku, nikdo z nich nemyslí, že si vedou hůře než ostatní.

     

    grafy1

     

    graf2

    graf3

    graf4

     

    Zdroj: tz csas

     

     

     

     

     

    Sdílet