-
- Zveřejněno 1. 1. 2013 21:14, Aktualizováno 21. 7. 2018 15:41
Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních ... tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal
20. července:
Z chátrajících ruin na člověka většinou dýchne historie, občas i s trochou smutku. Některé na první pohled budí klamné zdání lepšího stavu, než v jakém se ve skutečnosti nacházejí - například bývalá zemědělská usedlost Sedlec nedaleko Čkyně. Pak ovšem smutek nad historickými dojmy jednoznačně převáží ...
19. července:
Takovéto a podobné oblačné výjevy se odstěhovaly na Moravu ... nad Šumavou se aktuálně klene zcela čistá modrá obloha.
18. července:
Zítřek ukáže, zda dnešní noc byla předzvěstí okamžité změny počasí, či jí po vzoru pranostik našich předků ponechá třídenní lhůtu.
17. července:
Jistě by byla škoda nepokračovat v prázdninové romantice dávných dob, a to tím spíše, že dnešní zastavení opět nabízí vazby k Šumavě. Nacházíme se v chráněném území zvaném Přírodní park Novohradské hory, kam jsme mimochodem společně zavítali již 13. září před třemi lety - viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/8679 - a připomněli si tu nepřehlédnutelné příbuzenství s naším krásným pohraničním pohořím. Dnes se ovšem nevydáme na Kraví horu (třebaže bychom z ní za aktuálního počasí nesporně spatřili Boubín mnohem zřetelněji nežli tehdy), nýbrž zůstaneme naopak v údolí, a to jednom z nemalebnějších. V turistických průvodcích či mapách je najdeme pod patrně nejsilněji zažitým názvem "Terčino údolí", z nějž však, vezmeme-li v úvahu, že zmíněná lokalita byla pojmenována po hraběnce Terezii Buquoyové, příliš čpí nevkusná lidová familiárnost. Příhodnější by jistě byl další z používaných názvů, totiž "Tereziino údolí", případně zcela neutrální původní - "Krásné údolí". Ten nás již navrací do druhé poloviny 18. století, v němž tehdejší majitel zdejšího panství, hrabě Jan Nepomuk Buquoy, dal z popudu své již zde jmenované manželky budovat podél řeky Stropnice romantický park.
Podobně jako před třemi dny na Andělské Hoře nacházíme i tady další, pravda, vzdálenější vazbu k Šumavě, a to opět po šlechtické linii. Roku 1794 navštívila park čerstvě provdaná dvacetiletá kněžna Paulina ze Schwarzenbergu - krom dalších z celkem devíti narozených dětí matka knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu (ano, přesně toho, za jehož držení Šumavy byl na základě podnětu lesmistra Josefa Johna založen Boubínský prales) či příštího kardinála Bedřicha ze Schwarzenbergu (jehož památný výstup na Boubín připomíná přímo na vrcholu známý trojboký kámen). S neskrývaným nadšením si zapsala do svého deníku: " ... Pak jsme projeli celý Vallon Chéri - park, který nechala zbudovat hraběnka Buquoyová v kouzelném údolí, kterým protéká malá říčka se dvěma vodopády. Park byl zbudován s vytříbeným vkusem a představivostí, je tam dům vystavěný s francouzskou elegancí a anglickým důvtipem - zkrátka a dobře jsem ještě neviděla nic tak kouzelného."
I po více nežli dvou staletích lze jistě s paní kněžnou plně souhlasit, byť se tu od jejích dob zákonitě mnohé změnilo. Rousseauovská myšlenka návratu člověka k přírodě, v jejímž duchu byl celý park navržen a utvářen, tu dodnes vládne plnou silou. Ač se Paulina ze Schwarzenbergu ve svém deníku zmiňuje o dvou vodopádech, zrovna tento umělý, k němuž zhruba po dvou kilometrech dojdeme vycházkovým okruhem, vidět ještě nemohla. Byl totiž vytvořen sedm let po její tragické smrti (v nedožitých šestatřiceti letech zahynula roku 1810 v Paříži při požáru na plese pořádaném rakouským velvyslanectvím na počest druhého sňatku Napoleona I. Bonaparta - s arcivévodkyní Marií Luisou Habsbursko-Lotrinskou, dcerou rakouského císaře Františka I.).
Z téměř dvacetimetrové výšky se tu od roku 1817 mocný proud vody, přiváděné uměle vybudovaným náhonem, řítí po skále do říčky Stropnice, podle níž dostal tento velmi působivý vodopád jméno Stropnický.
Citovaný deníkový záznam vyzdvihuje též dům, který kněžnu Paulinu bezesporu silně zaujal. Dnes z něj bohužel zůstaly jen ruiny, z nichž nicméně hned na prvním dnešním snímku můžeme stále vyčíst klasicistní charakter. Nazýval se "Modrý dům" - podle netradiční barvy nátěru šindelové střechy - a sloužil jako letní sídlo hraběnky Terezie Buquoyové, která si jej k tomu účelu nechala přestavět z prapůvodního hudebního salonu. V roce 1936 však ničivá povodeň strhla jeho severozápadní křídlo (historie nám praví, že tomuto živlu nejednou vzdoroval i v průběhu předchozích staletí) a od těch dob již jen chátral až do dnešní vpravdě mysteriózní podoby.
Co se pak hudby, která měla v těchto zdech prvotní domovské právo, týče, zní tu co ozvěna dávných příběhů dodnes ... i když jen v korunách stromů a říčních vlnách.
16. července:
Všehovšudy jedenáct dní zbývá Měsíci, aby dorostl do fáze úplňku, tentokrát ovšem doprovázeného úplným zatměním.
15. července:
Polovina července se nese ve znamení častých přeháněk ...
... a občasných bouřek - naší lokalitě vesměs vzdálených.
Večerní cesta na Boubín nicméně probíhala za příjemného vyjasnění, v němž sluníčko dostalo i příležitost k vytvoření pravého parhelia.
Samotné pohledy z věže by ovšem mohly vzbouzet obavy, ...
... že zítřek opět vše nasměruje k dalším dešťům.
Ty sice s nemalou pravděpodobností skutečně nebudou scházet, ale neměly by v rámci dne dosáhnout převažující míry.
V příznivém světle by se pak měl ukázat též teplotní vývoj - přinejmenším dnešního večera takovým byl.
14. července:
K času prázdnin a dovolených mimo jiné patří také romantika dávných časů, jíž se lze oddávat třeba prostřednictvím návštěv starých hradů.
K tomuto, ač Šumavě značně vzdálenému, dohlédneme bezmála stopadesátikilometrovou vzdušnou čarou z Boubína, kdykoli nám z něj viditelnost umožní spatřit ještě vzdálenější známé krušnohorské obrysy (zatím naposledy se tak stalo přesně před týdnem - tedy 7. července). Nachází se totiž na pomezí Slavkovského lesa a Doupovských hor, pouhých sedm kilometrů od Karlových Varů, a jmenuje se Andělská Hora.
K daleké Šumavě odtud sice vinou bohaté oblačnosti momentálně vidět není, ale přesto tu vystopujeme jednu vzájemnou vazbu, jež nikterak nezávisí na proměnlivých atmosférických podmínkách. Za třicetileté války totiž Andělskou Horu koupil pan Heřman Černín z Chudenic, švagr pana Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, kterého jsme si ve fotokronice připomněli v souvislosti s jeho rodným hradem Klenovou 1. června 2014 - http://vimperk.eu/index.php/5384. Oba jmenovaní pánové spolu podnikli památnou dobrodružnou cestu do Svaté země, avšak následující vypjatá doba českého stavovského povstání je nakonec postavila proti sobě. Krutou ironií osudu tak pan Černín co stoupenec vítězného katolického tábora přihlížel roku 1621 na pražském Staroměstském náměstí popravě pana Haranta, náležejícího k poraženým protestantům.
Opusťme však dávnou krvavou historii ve prospěch novodobé, ...
... v níž jistě není bez zajímavosti, že ve zdejších zříceninách se před čtyřiceti lety, tedy roku 1978, natáčel známý filmový muzikál Balada pro banditu.
A tak si na rozloučenou s romantickými ruinami můžeme zanotovat třeba zrovna ono příhodné: "Bylo tu, není tu, ..."
13. července:
Pro toho, kdo se rozhodne na Šumavě vypravit za dary lesa, ...
... by pátek třináctého (a nejen on) rozhodně neměl být nešťastným.
12. července:
Včerejší otázka je zodpovězena. Zapršelo, ba mírně se ochladilo. Však ani Boubín se tentokrát neprezentoval bůhvíjak optimistickou náladou, ...
... spíše měl nad hlavou převážně zachmuřeno.
Člověk se tím však nesmí dát zmást, ...
... neboť vše, tedy i počasí přece podléhá změnám.
Zítra bude opět slunečno a tepleji.
11. července:
Zaprší ???
10. července:
Občas je zajímavé pozorovat, jakých změn dozná ráz pošumavské krajiny, sotva se člověk vzdálí třeba jen do západních Čech - zde konkrétně na Klatovsko.
9. července:
Na novodobou architekturu můžeme mít spousty nejrozmanitějších, možná jednotných, možná vzájemně polemických názorů, ...
... ale pranic jimi nezměníme na tom, že už neodmyslitelně (ač bychom si ji s nemalou pravděpodobností naopak přinejmenším ze šumavské krajiny rádi odmysleli) patří k našim dějinám.
8. července:
Čas milosrdně zahlazuje stopy našeho konání - nedávno upravená severozápadní hranice středověkého Vimperka ...
... získala zásluhou bohatě se množící všudypřítomné zeleně na přirozenosti, výrazně zde posilující kouzlo dávné historie.
7. července:
Na sklonku dne, v němž teploty šplhaly bezmála k třicetistupňové hranici, ...
... nabídl Boubín pochopitelně zcela jiné pohledy do širého kraje nežli včera.
Opět jim dominovala skvostná dohlednost s mimořádnou brilancí, o krůček snad ještě překonávající už tak dosti špičkový stav z posledního června (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/14025).
Také na tomto poli je oproti včerejšku zákonitě znát pozitivní rozdíl, ba i do třetice severní vítr se vydal cestou zmírnění - 6,2 m/s (22,3 km/h).
Věrní čtenáři pak již určitě sami bezpečně vědí, ...
... k jakým vzdáleným lokalitám prostřednictvím snímků právě hledí.
A tak mohou poslední dva přinést jen srovnání světelných a barevných proměn, ...
... jak se tu vyvíjely před setměním první červencové soboty.
6. července:
Dnešní sváteční den z valné většiny vydatně propršel a teprve s podvečerem vpustil na scénu také sluníčko, ...
... které náležitě zkrášlilo přirozené následky bohaté vláhy. Nejen boubínské lesy mocně vydechovaly celá oblaka bělostných par, ...
... v nichž se do té míry dařilo známému Tyndallovu efektu, ...
... až chvílemi vznikal v principu vlastně zcela absurdní dojem, ...
... že zásluhou vody cesta vzhůru stojí v jednom ohni.
V rámci objektivity nelze opomenout ani průběžné chvilkové náznaky bouřek, jež však můžeme přinejmenším pro oblast Vímperska a Boubína s klidným svědomím označit za zcela zanedbatelné. Čerstvé vodní příděly naproti tomu odvedly poctivé dílo, projevující se mimo jiné též výrazným oživením barev, z nichž po celou cestu nejvíce padaly do oka nejrozmanitější pestré odstíny zeleně.
Ty ovšem na věži zákonitě vystřídaly jiné, měkčí barevné tóny, ...
... stále v režii sluníčka, ...
... chystajícího se vbrzku rozloučit.
Teploměr hovoří sám, takže zbývá jako vždy doplnit informaci o větrném dění. To se opět činilo ze severního směru a na rozdíl od klesající teploty přidalo na síle - 7,2 m/s (25,9 km/h).
Závěr dne se pak jistě obejde bez dalších slov ...
5. července:
Jako již tolikrát, i dnes se zprvu nevinně vyhlížející obláčky nad Šumavou promění v bouřková mračna ...
4. července:
Po krátkém, ale intenzivním lijáku, který před osmnáctou hodinou zasáhl jihozápadní úbočí Boubína (zatímco ve Vimperku v tomtéž čase jen lehounce v řádu minut zamrholilo), zavládlo nad večerní krajinou velkolepé barevné divadlo.
Za hranicemi - jmenovitě v Rakousku i Německu, ba i nad severovýchodní částí vnitrozemí též chvilkově lehce zabouřilo, ...
... ale celkově bylo zřejmé, že vše směřuje k finálnímu posvátnému klidu.
Ještě ve 21:44 se dala na věži naměřit velmi příjemná teplota, jejíž účinek pak více vynikl s postupným zklidňováním severního větru, který jinak v plné síle dosahoval hodnoty 5,6 m/s (20,2 km/h) a v každém případě znamenal vítané osvěžení.
V tomtéž čase byla téměř nad Vimperkem stále k vidění tzv. virga - tedy rozpouštějící se srážkové pruhy. Podstatou zmíněného jevu je skutečnost, že srážky sice opustí mrak, avšak nedopadnou na zem v podobě deště, nýbrž ještě ve vzduchu se vypaří do plynné podoby. Protože při tom spotřebují poměrně vysoké množství atmosférického tepla, ochlazují okolní vzduch, a stávají se tak příčinou silnějšího větru. Jak ale bylo řečeno o snímek výše, v daných okamžicích už se celá situace naopak zklidňovala.
3. července:
Již v půli minulého měsíce (přesně 15. června - http://vimperk.eu/index.php/vimperk/14025) jsme si připomínali novodobé obnovování starých šumavských tradic. Takto - v působivé keramické podobě - se s ním můžeme setkat cestou z Nové Hůrky k jezeru Laka.
2. července:
Aktuální míra zřetelnosti a prokreslenosti měsíčních kráterů nám může být svědectvím o mimořádné čistotě noční oblohy posledních dnů.
1. července:
Šumavská obec Kvilda nabízí mnoho zajímavých pamětihodností, ...
... přírodních krás ...
... i upomínek na bohatou, pestrou ...
... a nejednou též velmi pohnutou historii, ...
... nicméně v současnosti ke všemu výše řečenému přibývá další pádný důvod k návštěvě: unikátní výstava známého vynikajícího šumavského fotografa Martina Milforta, která právě dnes započala vernisáží a potrvá tu plné čtyři měsíce ... http://www.vimperk.eu/index.php/vimperk/102-zpravy/14007-fotky-vznikle-165-let-starou-technikou.
Fotokronika Jana Tláskala - červen 2018
Fotokronika Jana Tláskala - květen 2018
Fotokronika Jana Tláskala - duben 2018
Fotokronika Jana Tláskala - březen 2018
Fotokronika Jana Tláskala - únor 2018
Fotokronika Jana Tláskala - leden 2018
Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2017
Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2017
Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2017
Fotokronika Jana Tláskala - září 2017
Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2017
Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2017
Fotokronika Jana Tláskala - červen 2017
Fotokronika Jana Tláskala - květen 2017
Fotokronika Jana Tláskala - duben 2017
Fotokronika Jana Tláskala - březen 2017
Fotokronika Jana Tláskala - únor 2017
Fotokronika Jana Tláskala - leden 2017
Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2016
Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2016
Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2016
Fotokronika Jana Tláskala - září 2016
Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2016
Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2016
Fotokronika Jana Tláskala - červen 2016
Fotokronika Jana Tláskala - květen 2016
Fotokronika Jana Tláskala - duben 2016
Fotokronika Jana Tláskala - březen 2016
Fotokronika Jana Tláskala - únor 2016
Fotokronika Jana Tláskala - leden 2016
Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2015
Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2015
Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2015
Fotokronika Jana Tláskala - září 2015
Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2015
Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2015
Fotokronika Jana Tláskala - červen 2015
Fotokronika Jana Tláskala - květen 2015
Fotokronika Jana Tláskala - duben 2015
Fotokronika Jana Tláskala - březen 2015
Fotokronika Jana Tláskala - únor 2015
Fotokronika Jana Tláskala - leden 2015
Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2014
Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2014
Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2014
Fotokronika Jana Tláskala - září 2014
Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2014
Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2014
Fotokronika Jana Tláskala - červen 2014
Fotokronika Jana Tláskala - květen 2014
Fotokronika Jana Tláskala - duben 2014
Fotokronika Jana Tláskala - březen 2014
Fotokronika Jana Tláskala - únor 2014
Fotokronika Jana Tláskala - leden 2014
Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2013
Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2013
Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2013
Fotokronika Jana Tláskala - září 2013
Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2013
Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2013
Fotokronika Jana Tláskala - červen 2013
Fotokronika Jana Tláskala - květen 2013
Fotokronika Jana Tláskala - duben 2013
Fotokronika Jana Tláskala - březen 2013
Fotokronika Jana Tláskala - únor 2013
Fotokronika Jana Tláskala - leden 2013
Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2012
Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2012
Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2012
Fotokronika Jana Tláskala - září 2012
Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2012
Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2012
Fotokronika Jana Tláskala - červen 2012
Fotokronika Jana Tláskala - květen 2012
Fotokronika Jana Tláskala - duben 2012
Fotokronika Jana Tláskala - březen 2012
Fotokronika Jana Tláskala - unor 2012
Fotokronika Jana Tláskala - leden 2012
Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2011
Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2011
Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2011
Fotokronika Jana Tláskala - září 2011
Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2011
Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2011
Fotokronika Jana Tláskala - červen 2011
Fotokronika Jana Tláskala - květen 2011
Fotokronika Jana Tláskala - duben 2011
Fotokronika Jana Tláskala - březen 2011
Fotokronika Jana Tláskala - únor 2011
uvedené dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nezasahujte do díla 3.0 Česko .© 2018 - Šumava.eu - info@sumava.eu
HOGN.de Onlinemagazin aus m Woid - official partner Šumava.eu
Komentáře
děkuji za dokonalé fotografie a za povídání při výstupu na horu. Vaši energii a radost z Boubína odvážím do Volyně i do Liboce. Echo jsem také jednou zachytila v mlze v Polubném, ale zelené a modré odlesky Slunce, to je Váš jedinečný úlovek! Přeji Vám spousty dalších nečekaných šumavských zážitků a těším se na ně s Vámi.
Pavla Hájková, zprostředkovate l banálních hypoték půjček a spoření u Wüstenrotu
Zoubci od Břeclavi
Cumbuch Mañana.
a celé oblasti v dohlednosti z Boubína.
Vaše fotografie jsou nádherné. Ukazují
jak krásu krajiny tak i jedinečnost fotografování. Zachycení okamžiku místa
fotoaparátem je neopakovatelné. Přeji v novém roce štěstí, zdraví a spoustu krásných fotografií, které potěší oči i
duši magickým obrazem
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.